Kdo ví, že není život umíráním
a smrt životem?..

Pár zblouzněných pocitů jedné zasněné dívky.

27. dubna 2011 v 21:57 | Christine Jacquess |  Básně
Pár zblouzněných pocitů jedné zasněné dívky.

Nesnáším ten pocit,
když píšeš jiným.

Vždyť ale nejsi jediným.

Dobře, neumím lhát.
Já jen.. Nikdo tě nebude víc milovat.

Žádná z nich tě nemilovala tak dlouho jako já.
No řekni, nebyli bysme úžasný pár?

....

Mám na sebe neuvěřitelný vztek.
Nevím jestli to někdy bylo horší.
Ty city, endorfiny.. co ve mě se mísí.
Copak to nikdo nevidí?

Jak popsat ten pocit?
Jako když udeří do vás blesk.
Jako když všechny hezké vzpomínky neshoří později než dnes.
Jako když ...


Když milujete a nemůžete říct stop.
Jako.. když vaše srdce je zranitelný bod.

S úsměvem na tváři přeji dobrou noc.
Já ji zase probrečím.
Ale nevadí, vždyt život nemá soudnost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama