Nicota v lidských duších
Nicota v lidských duších,
jedno z mnoha, co srdce mi tíží.
Prázdnota v srdcích.
Prý je všechno o penězích.
Jednou jsem řekla,
že už na světě nic nechápu.
Přátelé mě vzali do baru.
Ožrat se a další den všechno zase v normálu.
Ano nicota všeho.
Alkohol, drogy.. Chci je zkusit, jaké by to asi bylo?
Denně mi hoří celé tělo.
Hoří myšlenky..
Touha po novém.
Doufám.. není to zoufalé.(?)
Nicota v lidských duších,
jedno z mnoha, co srdce mi tíží.
Prázdnota v srdcích.
Prý je všechno o penězích.
Jednou jsem řekla,
že už na světě nic nechápu.
Přátelé mě vzali do baru.
Ožrat se a další den všechno zase v normálu.
Ano nicota všeho.
Alkohol, drogy.. Chci je zkusit, jaké by to asi bylo?
Denně mi hoří celé tělo.
Hoří myšlenky..
Touha po novém.
Doufám.. není to zoufalé.(?)
Tváře nesmělé.
Úsměv nestálý.
Úsměv nestálý.
Cítím stáří.
Za pár let,
vykouzlit úsměv..
Nebudu už smět.
A to je ta nicota světa.
Ten důvod proč mám žít.
Nenašla jsem. Snad někdy se smířím s tím.
Že vytratil se.. jeden křehký stín.
Nádhera... nemám slov..