Odporné city
Dusila jsem v sobě tolik citů,
než snad lze popsat.
Nemusela jsem jíst a cítila jsem se plná.
To ty city k tobě, zaplnily mé celé tělo, žaludek, srdce.. aniž bych cokoliv snědla.
Byla jsem ztracená, zbloudilá, nikdo mne nechápal.
Každý jen v myšlenkách tápal.
Tápal proč nejím lásku, proč hltám deprese.
Spoutaná jako ve vězení jako sama v temném lese.
Tak jsem vypadala, přitom kolem lidí spousta.
Avšak já je neviděla.
Slepá, hluchá, němá.
Avšak citů plná.
Pak jednou jsi napsal všechno co cítím.
Já byla překvapena, myslela jsem, že chlapi jsou v tomto ohledu.. úplně blbí.
Vyprázdnila jsem žaludek, srdce.. bylo mi ještě víc špatně. Střevní chřipka.
Zvracím city, zvratky se dusím.
Odporný proces.
Teď už vím .. "Láska dělá divy!"