Kdo ví, že není život umíráním
a smrt životem?..

Věnováno bývalému příteli

20. ledna 2011 v 21:59 | Christine Jacquess |  Básně
Věnováno bývalému příteli

Když jsi mi zakrýval ústa
a tišil mne při mém vzdychání.

Když jsi mne líbal,
ve smutku mysl uklidnil.

Oči mi oslepil,
do uší šeptal slova kouzelná.

Ráno jsi mne po vlasech pohladil.
To není ta pomluvná báchorka.
To vše je skutečné.

Ale každý má jak klady,
tak i stránky záporné.

Asi jsme nebyli zrovna dokonalý pár.
Ze strany tvé, také mé nevěra ovládla nás.

Proč to tak skončilo,
je vážně ve hvězdách.
Naše láska zanikla,
v nenávist změnila svou tvář.

Teď už jen nadávky sprosté i ubohé,
ale kde se ztratil rozum?
Nevidím jej.

Snad jednoho dne osud najde mě i tě.
A udělá z nás alespoň pouhé přátele.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aný Aný | 20. ledna 2011 v 22:08 | Reagovat

Hezké. :)

2 Bublinka Bublinka | Web | 20. ledna 2011 v 22:09 | Reagovat

Smutné... někdy se prostě nedaří...

3 Christine Jacquess Christine Jacquess | 21. ledna 2011 v 20:46 | Reagovat

Děkuji:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama