Kdo ví, že není život umíráním
a smrt životem?..

Růže od přítele

29. ledna 2011 v 23:39 | Christine Jacquess |  Básně
Květina od přítele,
ta snad každou ženu potěší.

Muži však toho zneužívají,
myslí, že jedna růže jejich prohřešky uhladí.

----

Dřív, ještě když jsme byli kamarádi nebo jak to říct,
nosil jsi mi růže, červené, bílé.... bylo jich čím dál víc.

Byly krásné a voňavé.
Vždy jsem přišla domů. Tváře růžové.

Květiny v mém pokoji,
ty každý obdivoval.

Já byla šťastná...
...když jsi mi růže nosíval.

---

Jednoho dne,
kdosi navštívil mne.

Divil se, ptal se,
proč růže pokoj mi nezdobí.

Já neuvědomila si to.
Ale měl pravdu. Kam zmizely?

Zaslepena jakýmsi viděním.
Ztratila jsem tě.
Toho, co s námi bylo společné.
Jsem zničila. A to vše.

Já vím jen má chyba to nebyla.
Jen zase chci,
aby kytice růží můj pokoj zdobila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 a n n i e* a n n i e* | 22. února 2011 v 13:49 | Reagovat

Krásné ♥
To píšeš sama?
Máš můj obdiv.. :)

2 Christine Jacquess Christine Jacquess | Web | 22. února 2011 v 17:14 | Reagovat

Jojo, píšu...:)
Děkuju, to mě moc těší:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama