Neumím žít bez lásky...
...a tak umírám.
Žívot bez lásky je trápení,
které teď prožívám.
A kladu si nespočetné otázky.
Svůj život dělím na kapitoly v deníku
a vytržené stránky.
Stránky,
co život háže do ohně.
Co mění se v pouhý prach.
A zbytek deníku?
Ten pokryl smrtící mráz.
Mám pocit, že umírám.
Bez nich jsem úplné nic.
Jen věřím v naději,
že bude líp.
Ale i ta shořela.
V rozumu se zmrazila
a v srdci upálila.
Křičím bolestí,
nikdo mne však neslyší.
Jako bych přišla o hlas.
Nemám nic,
došlo mi i slov.
V tomto světě připadám si
jako nevítaný host.
..úžasné. Hlavně poslední sloka :)